VZDĚLÁNÍ

Maturoval jsem v roce 1977 na gymnáziu Budějovická v Praze 4, následovala Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy (1977-1983), obor meteorologie a klimatologie. Rigorózní zkoušku jsem na téže fakultě složil v roce 1985, titul kandidáta fyzikálně-matematických věd v oboru meteorologie a klimatologie jsem získal v roce 1994. Jak diplomová, tak kandidátská práce se zabývaly interpretací družicových dat v meteorologii.

ZAMĚSTNÁNÍ

To je velmi jednoduché - od ukončení fakulty pracuji v družicovém oddělení Českého hydrometeorologického ústavu, od roku 1990 toto oddělení vedu. Zabýváme se v něm vším, co nějak souvisí s meteorologickými družicemi: příjmem dat, jejich zpracováním a interpretací, distribucí našich produktů a archivací. Zde ale musím podotknout, že v posledních letech je většina "technických" záležitostí spíše doménou mých kolegů. Díky jim se nyní mohu intenzivněji věnovat interpretaci družicových snímků a jejich odbornému využití (tomu přeci jen rozumím poněkud více, než výpočetní technice), především problematice konvektivních bouří (viz níže).

ODBORNÉ ZAMĚŘENÍ

Od počátku 80. let jsem se zabýval především digitálními snímky z družic NOAA (družice na polárních drahách), zhruba od poloviny 90. let přibyly i družice geostacionární (Meteosat a GOES), od konce 90. let i data z přístroje MODIS (družice Terra a Aqua). Od počátku svého působení v ČHMÚ se snažím klást důraz jednak na multispektrální interpretaci družicových snímků (lidsky řečeno: při vyhodnocování snímků používat pokud možno všechny dostupné spektrální kanály), jednak na dynamiku snímků - neboli na vývoj objektů, které na snímcích sledujeme.

Kromě všeobecné interpretace a zpracování družicových snímků se hlouběji zabývám konvektivními bouřemi a vším, co je doprovází. V letech 1994 až 1997 jsem spolupracoval s meteorology z NSSL (National Severe Storms Laboratory) v Oklahomě na projektu MOST (Multispectral Observations of Storm Tops), zaměřeném na výzkum struktury horních hranic silných konvektivních bouří -  jak severoamerických, tak evropských. Stěžejním tématem tohoto výzkumu bylo, jak dalece souvisí vzhled bouří z pohledu družic s jejich vnitřní strukturou, intenzitou a charakterem doprovodného počasí. Jedním z přínosů tohoto výzkumu by mělo být upřesnění "koncepčních" modelů konvektivních bouří, nezbytné pro další zkvalitnění velmi krátkodobých předpovědí těchto občas velmi nebezpečných přírodních jevů.

Přibližně od poloviny 90. let se společně s několika kolegy z ČHMÚ rovněž věnuji problematice silných konvektivních bouří v České republice a vyhodnocování jejich doprovodného počasí - např. se snažíme dokumentovat výskyt tornád na našem území. Tyto informace jsou mimo jiné potřebné pro tzv. nowcasting, což je v podstatě extrémně krátkodobá předpověď počasí (na 0 až 2 hodiny), využívající radarové a družicové informace o aktuálním stavu počasí, v kombinaci s numerickým modelováním. Tomuto tématu byla věnována i mezinárodní konference ECSS2002, pořádaná v srpnu 2002 v Průhonicích u Prahy, na jejíž organizaci jsem se podílel. Další větší konferenci jsme organizovali v Praze o dva roky později - EUMETSAT2004.

Jak o meteorologických družicích, tak o konvektivních bouřích externě přednáším studentům meteorologie z MFF UK (v letním semestru 4. ročníku) a na mezinárodních workshopech pořádaných organizací EUMETSAT.

SOUKROMÉ ZÁLIBY

Zatímco ve svém zaměstnání koukám na okolní svět převážně shora, z výšin oběžných drah meteorologických družic, ve svém volnu si to částečně vynahrazuji. Mým dlouholetým koníčkem byla (a snad doposud alespoň trošku ještě je) amatérská astronomie, při které naopak "koukáme" ze Země směrem vzhůru, do hlubin vesmíru. Již na gymnáziu jsem si zhotovil svůj první dalekohled, vybrousil své první astronomické zrcadlo, nafotil svůj první astronomický snímek - a vše mě alespoň trochu drží dodnes (i když již spíše "svátečně"). Na pražské hvězdárně na Petříně již sice návštěvníky neprovádím (jako za studentských let), ale kontakty s touto hvězdárnou udržuji dodnes. A když čas dovolí, rád strávím pár dní na hvězdárně na Kleti, nebo naložím dalekohled do auta a vyjedu s manželkou nebo přáteli někam dál za město, pod tmavou noční oblohu, nebo třeba i někam dál do světa za zatměním Slunce ...

Hodně času věnuji fotografování různých úkazů na obloze - především konvektivních bouří (bouřek)... Ono je občas těžké rozhodnout, kam vlastně patří třeba takový snímek zapadajícího Slunce - objekt je to astronomický, ale většinou značně "upravený" vrstvami ovzduší - takže by spíš patřil mezi snímky meteorologické. Není to ale nakonec jedno?

Právě fotografování bouřek (jak za denního světla, tak v noci) mě přitahuje posledních několik let čím dál silněji, takže se nakonec i ve svém volnu vracím zpět, ke své meteorologické profesi... Díky pokrokům v digitální fototechnice je v současnosti asi mým nejoblíbenějším koníčkem intervalové snímkování oblačnosti (anglicky timelapse photography), opět především bouří.

No a abych v éře počítačů příliš nezlenivěl a protože nechci vypadat jako nějaký neforemný balvan převalující se vesmírem, snažím se občas alespoň trochu se hýbat -  moc rád jezdím na kole, nebo o víkendech rádi vyrážíme se ženou někam na túru do Brd, Posázaví, Českého krasu, na Kokořínsko a Křivoklátsko, do Českého středohoří, či jinam - na slovenské hory nebo do Alp. Málem jsem zapomněl: moje žena, o které jsem se několikrát zmínil, se jmenuje Stáňa a pracuje v pražském planetáriu.

Konečně zde je má oficiální osobní stránka v ČHMÚ a zde seznam mých publikací.

Poslední úpravy těchto stránek: 20. října 2007