Přibližně po dvou letech používání mého prvního Ricohu GX100 a zhruba 200,000 snímcích (většina z nich v režimu intervalového snímání) jsem si pořídil druhý, zcela nový identický přístroj, v podstatě jako zálohu prvního. Tento okamžik byl vhodnou příležitostí pro otestování a porovnání závěrek obou přístrojů - především z hlediska případného opotřebení závěrky staršího z obou přístrojů. Jednoduchý test spočíval v nasnímání několika současně pořízených sérií v intervalovém režimu, s oběma přístroji nastavenými stejně, v manuálním režimu (M), stejným vyvážením bílé (cloudy) a ostřením na nekonečno. Očekával jsem, že série pořízené starším Ricohem GX100 budou vykazovat výraznější "blikání" (zejména při kratších expozicích), a sice v důsledku nerovnoměrnosti osvitu způsobené předpokládaným větším mechanickým opotřebením závěrky tohoto přístroje.
Všechny níže uvedené pětiminutové série, pořízené v pětisekundových
intervalech,
byly pouze zmenšeny z původní plné velikosti snímků (pořízených v F kvalitě)
a uloženy bez jakéhokoliv dalšího zpracování do formátu H.264/MOV v jeho
nejvyšší možné kvalitě (abych se vyvaroval případného poblikávání
vyplývajících z vyšší komprese). Série jsou uloženy s rychlostí přehrávání
10 políček za sekundu, při které případné poblikávání nejvíce vynikne;
velikost jednotlivých souborů je přibližně od 4 do 4.5 MB:
| GX100-1 (12/2007) 200,000 shots | GX100-2 (11/2009) new |
| 1/320 F9.1 | 1/320 F9.1 |
| 1/640 F6.5 | 1/640 F6.5 |
| 1/800 F5.7 | 1/800 F5.7 |
| 1/1000 F5.1 | 1/1000 F5.1 |
| 1/1250 F4.1 | 1/1250 F4.1 |
| 1/2000 F3.6 | 1/2000 F3.6 |
Série nevykazují žádné patrnější poblikávání při delších expozičních časech (1/320 a 1/640), od 1/800 do 1/1250 je patrné mírné poblikávání, srovnatelné u obou přístrojů, a při 1/2000 dokonce nový GX100 vykazuje výraznější blikání než starší přístroj. Toto je hodně překvapivý výsledek, neboť jsem předpokládal výraznější poblikávání sérií ze staršího přístroje, zejména u kratších expozic.
Doplněno dodatečně: bylo mi vysvětleno, že expoziční doba je u digitálních přístrojů vyměřena čistě elektronicky, a že "závěrka" uzavírá optiku přístroje pouze po dobu odečtu snímku ze snímače. Jedinou částí přístroje související s expozicí, která je nastavována mechanicky, je clonka objektivu. Poblikávání sérií pořízených při nejkratších expozičních dobách je tedy vysvětlitelné nejspíš jako důsledek jistých nepřesností expoziční doby, a nemá nic společného s mechanickým chováním závěrky přístroje...
