Již podle střednědobých předpovědí (MRF, ECMWF), které byly k dispozici cca 6 až 9 dní před zatměním, bylo zřejmé, že podmínky pro pozorování zatmění ve střední Evropě nebudou zrovna nejpříznivější. Numerické modely od počátku předpokládaly zvlněné frontální rozhraní nad střední Evropou, jeho přesná poloha a rozsah však nebyly příliš jednoznačné. Oba modely, resp. předpovědi vydávané jednotlivé dny, se lišily i charakterem počasí za frontou - občas dávaly naději na výraznější hřeben nad Francií a Německem, jindy tam umísťovaly podružnou frontu.

Přibližně dva dny před zatměním, kdy již byl využitelný i model Aladin, se situace rýsovala jasněji: zvlněná studená fronta nad východním Maďarskem a západním Rumunskem a podružná fronta zhruba nad jihovýchodním Německem, západním Rakouskem a západní polovinou ČR. Přibližně tato situace se nakonec potvrdila a většina západní a střední Evropy měla do značné míry smůlu. Jak tedy vypadalo počasí v době zatmění?

V jižní Anglii, Německu, Rakousku a Čechách převládala velká oblačnost - směsice stratokumulu, kumulů a kumulonimbů. To je příčinou, proč úspěšnost pozorování úplné fáze se tak výrazně lišila i na poměrně malé vzdálenosti. Tam, kde se zrovna vyskytla menší či větší "díra" v této směsici oblačnosti, zatmění viděli, na většině území však bylo zataženo. Rychlé západní až severozápadní proudění mělo na svědomí i poměrně značnou časovou proměnlivost, do značné míry "zpestřenou" přechodem podružné studené fronty (např. v Praze právě v době maxima zatmění). Za této situace bylo obtížné cokoliv podniknout pro zvýšení šancí na úspěšné pozorování zatmění, vše bylo do značné míry věcí náhody. (Přesto mi jsou známy úspěšné případy "honění" děr v mracích i v tomto prostoru.)

Nadějněji vypadala situace v Maďarsku a Rumunsku, a to i přes to, že i přes tuto oblast přecházela vlnící se studená fronta, doprovázená výraznou bouřkovou aktivitou v nočních i ranních hodinách. Nakonec se od jihu rozšířila nad převážnou část Maďarska bezoblačná "díra", takže většina pozorovatelů jak v okolí Balatonu, tak Dunaje (až téměř po hranici s Rumunskem) zatmění viděla, a to jeho celý průběh.

Na hranicích Maďarska a Rumunska v době zatmění doznívala bouřková aktivita a počasí bylo jak územně, tak časově značně proměnlivé, opět mající na svědomí různou úspěšnost pozorování. V JV Rumunsku a SV Bulharsku převládalo téměř bezoblačné počasí, stejně tak jako na většině území Turecka (s výjimkou úzkého pásu přeháněk a bouřek v oblasti přehrad na Eufratu).

Celkově lze předpovědi zhodnotit jako velmi úspěšné, a to jak ze střednědobého hlediska (MRF, ECMWF), tak krátkodobého hlediska (Aladin, družice, radary).

A na závěr ještě jeden odkaz: Fotografie úplného zatmění Slunce 11. srpna 1999