Praha v infračerveném oboru. Experimentální timelapse - první polovina pořízena v normálním, viditelném záření, zatímco pokračování, druhá polovina sekvence, je pořízena v infračerveném oboru (přes infračervený filtr Kenko Infrared R72). Hlavní rozdíl je v zobrazení vegetace - ta má v blízkém infračerveném oboru výrazně vyšší odrazivost než ve viditelném záření, jeví se tedy jako velmi světlá až bílá. Další výrazný rozdíl je v zobrazení vzdálených mraků - atmosféra je pro delší vlnové délky (blízké IR záření) výrazně průhlednější než ve viditelném oboru, vzdálená oblačnost je tedy na IR snímcích výrazně zřetelnější. Pro porovnání jsou zde i statické snímky - snímek ve viditelném záření, a infračervený snímek. Snímáno od Strahovského kláštera, Praha.

V průběhu snímání výše uvedené IR sekvence vznikl v centru Prahy (na Starém Městě) požár. Jeho kouřová vlečka je zachycena na těchto záběrech, pořízených mým druhým Ricohem GX100, a sice s pomocí experimentálního externího časovače s krokem 2 sekundy. Snímáno rovněž od Strahovského kláštera.

Mělká konvekce ve viditelném a blízkém infračerveném oboru. Dvě sekvence, snímané současně mými dvěma Ricohy GX100, jedna "normálně", druhá přes IR72 filtr (se standardním, neupravovaným přístrojem). Hlavní rozdíl je v zobrazení vzdálenější oblačnosti nízko nad obzorem - blízké IR záření prochází zákalem podstatně snadněji než záření ve viditelném oboru, proto je vzdálená oblačnost v IR72 sekvenci podstatně zřetelnější, kontrastnější. Zachyceno ze staré radarové věže Observatoře Libuš, Praha, pohled k severu.

Vývoj kumulonimbu jižně od Prahy. Vznik a vývoj kumulonimbu (bouřkového oblaku, Cb) nad středními Čechami jižně od Prahy. Sekvence jej zachycuje od vzniku prvních kumulů, ze kterých se později vyvine Cb, až po stádium kdy většinu oblohy již pokrývá kovadlina bouře. Horní sekvence jej zachycuje v přirozeném viditelném pásmu (s krokem 2.5 s a zoomu objektivu nastaveném na 35 mm), spodní sekvence druhým přístrojem v blízkém infračerveném oboru (s krokem 5 s a zoomu nastaveném na 28 mm). Snímáno z Prahy-Kačerova, pohled k jihu.

Viz též animace vývoje téže bouře z pohledu družice Meteosat-8 (MSG-1) po 5 minutách (režim Rapid Scan), zobrazená v kombinaci kanálů HRV a IR10.8 (tzv. sendvičový produkt, info zde). Červená tečka v animaci vyznačuje přibližně místo a dobu snímání výše uvedených "timelapsů".

Menší kumulonimbus, formující se na čele výtoku studeného vzduchu (angl. storm outflow boundary) z předchozí bouřkové aktivity jihovýchodně od Prahy. Čelo výtoku je pěkně zřetelné na tomto snímku MSG, vývoj bouřek a pohyb čela výtoku směrem k západu pak na této animaci snímků MSG (obojí tzv. sendvičový produkt, info zde). Na animaci radarových měření samotné čelo výtoku sice není patrné, ale je zde pěkně vidět bouřková buňka, zachycená na timelapsu. Červená tečka na animaci MSG a šipka na animaci radaru indikují místo, čas a směr snímání timelapsu. Na samotném timelapsu je facsinujícím především vývoj kovadliny, zejména sestupné pohyby na její spodní straně, i samotné silně turbulentní čelo studeného výtoku, na němž tento menší Cb vznikl. Konec sekvence zachycuje již rozpad tohoto čela, ustupujícího západnímu proudění. Snímky z MSG a radaru ©2011 ČHMÚ a EUMETSAT. Snímáno z Prahy Kačerova směrem na východ až jihovýchod (zoom na 35 mm, externí časovač).

Zafrontální ráno.  Sekvence nejdříve zachycuje vlnovou oblačnost ve středních hladinách, následně pak (v důsledku pozvolného prohřívání zemského povrchu) postupný vznik a přibývání nízké konvektivní oblačnosti. Praha, Kačerov, pohled k severu.

Blesková "show". Přechod jednoho z bouřkových jader mezoměřítkového konvektivního systému (mesoscale convective system, MCS), s výraznou bleskovou aktivitou. Vzhledem k tomu, že se jednalo převážně o blesky do země (CG), většina z nich byla dobře přímo pozorovatelná (na rozdíl od následující situace z 13.7.2011). Některé z blesků pěkně nasvítily detaily okolní oblačnosti, včetně čela studeného vzduchu (outflow boundary) postupujícího od jihozápadu (na snímcích zprava). Viz též vybrané dílčí snímky: [22:49], [22:55], [22:57], [22:58] a [23:04]. Snímáno z Prahy Kačerova, pohled na jih.

Radarová animace 22:00-23:40 UTC (s křížkem vyznačujícím místo a čas snímání sekvence) zobrazuje spíše chaotickou strukturu tohoto MCS, zatímco animace družicových snímků z MSG1 18:00-09:00 UTC názorně dokumentuje velký plošný rozsah oblačnosti tohoto systému. Snímky z MSG a radaru: © 2011 ČHMÚ a EUMETSAT.

Čelo srážek mohutného konvektivního systému. Gust front (resp. shelf cloud, húlava) na čele bow-echa dalšího výrazného mezoměřítkového konvektivního systému (MCS) nad ČR, doprovázeného velmi intenzivní elektrickou aktivitou. Většina blesků doprovázejících tento MCS byla mezioblačných, tedy zdaleka ne tak pěkně přímo pozorovatelných jako např. u bouře z 9.7.2011. Snímáno z Prahy Kačerova, pohled na jihozápad.

Slabší húlava na čele srážek ranní bouře, postupující od západu. Viz též odpovídající radarový a družicový snímek s vyznačením polohy snímání (Praha Libuš, pohled na západ).  Snímky z MSG a radaru: © 2011 ČHMÚ a EUMETSAT.

Oblačná vlna nad hřebenem východně od průsmyku Hochtor, v závěru údolí Seidlwinkltal. Snímáno z vyhlídky nad Fuscher Lacke na Grossglocknerské silnici, Vysoké Taury, Rakousko.

Východ Slunce nad katedrálou a přístavem Palmy de Mallorca.  Kromě samotného východu Slunce a krepuskulárních paprsků krátce před ním rovněž pěkná vlnová oblačnost (a kouř od lodí v opačné, západní části přístavu, mimo záběr). Mallorca, Baleárské ostrovy, Španělsko.

Kelvin-Helmholtzovy vlny před východem Slunce.  Viz též statický snímek zachycující tyto vlny v nejvýraznějším stádiu (v pravé části snímku). Zachyceno z Cala d'Or, Mallorca, Baleárské ostrovy, Španělsko.