Intervalové snímání (time-lapse) oblačnosti a dalších jevů na obloze

Martin Setvák
 

Galerie 2025  

Zpět na hlavní stránku


Mým současným primárním vybavením pro intervalové snímání je full frame Sony A7C (s objektivy FE 28-60mm F4-5.6, 7Artisans 10mm F2.8 II Fisheye ED a Sigma 17 mm f/4 DG DN Contemporary) a APS-C přístroj Samsung NX500 (s objektivy Samyang 12mm F2.0 NCS CS, Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II a Asahi Takumar SMC 55mm F2 M42).  Důvody, proč pro intervalové snímání používám tyto přístroje, jsou popsány zde

Všechny uváděné časové údaje jsou ve světovém čase (UTC), přičemž pro středoevropský čas platí: SEČ=UTC+1h, resp. pro středoevropský letní čas: SELČ=UTC+2h.  

Zdroje družicových, radarových a dalších meteorologických dat použitých níže (pokud není uvedeno jinak): ČHMÚEUMETSATNOAA  a  EUMETNET.


2025-03-09    15:30 - 16:30 UTC  (1h 00m)
Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II,  interval 5 sekund, zrychlení 150x

20250309_1530-1630utc_Bohdanec_x264_1920x1080.mp4  (56 MB)

Předjarní siluety a zrcadlení.  Bohdanečský rybník, Lázně Bohdaneč (okres Pardubice).

Viz též statická fotka ze začátku timelapsu a animace snímků z družice MTG-I1 (Meteosat třetí generace), Meteosat-12, přístroj FCI (Flexible Combined Imager), RGB produkty VIS-IR a Cloud Type (verze ČHMÚ). Nad oblastí bylo poměrně dost prachu, jak dokumentuje ALC profil z nedalekého Ústí nad Orlicí. V něm svislé černé čáry indikují dobu snímání timelapsu.
2025-03-21    18:30 - 19:26 UTC  (0h 56m)
Sony A7C & 7Artisans 10mm F2.8 II Fisheye ED,  interval 12 sekund, zrychlení 120x

20250321_1830-1926utc_Sulice_normal-mode_x264_1620x1080.mp4     (65 MB)
20250321_1830-1926utc_Sulice_startrails-mode_x264_1620x1080.mp4  (65 MB)

Cesty družic noční oblohou.  Zatímco ještě před nějakými třiceti lety, kdy jsem se věnoval astrofotografii chlazenou komorou, byly přelety družic noční oblohou vzácností, na kterou jsme se s ostatními nadšeně vzájeně upozorňovali, dnes již družice představují pro širokoúhlou astrofotografii vážný problém, zejména při timelapsování noční oblohy. Ze statické fotky noční oblohy se družice dají různými metodami odstranit, pro noční timelapsy by to ale byl již příliš náročný problém. V jistém směru ale naštěstí pomáhá sama Země - když družice vlétnou do jejího stínu, nejsou již vidět.

Je to pěkně vidět na výše uvedených timelapsech: družice letící zprava (od západu) nedoletí až k levému, jihovýchodnímu okraji snímku. Totéž platí pro družice letící na polárních dráhách (od jihu na sever nebo obráceně), objevují se či mizí až v určité vzdálenosti od levého okraje záběru. Navíc je možné si všimnout, jak se celá tato "družicová oblast temna" zvolna pohybuje k západu (vpravo, směrem ke středu záběru). Není to nic jiiného než právě stín Země - když družice do něj vletí, přestává být viditelná (a naopak). Jediné, co dolétne až k levému kraji, jsou letadla - ta většinou mají navíc tečkované stopy, jak blikají. Toto vše je pěkně vidět jak na klasickém ("normálním") timelapsu, tak na jeho "startrails" verzi (zhruba od třetiny timelapsu). Viz též tento statický snímek startrails, ve kterém jsou stopy družic (a letadel) zobrazeny v celé délce. Krátké mezery ve stopách družic jsou prolukami mezi jednotlivými záběry timelapsu. Další, čeho je možné si všimnout, je že družice nemizí na nějakém přesném rozhraní - to je dáno tím, že létají v různých výškách, a poloha stínu Země závisí na jeho výšce nad zemským povrchem. Nejrychleji po západu mizí družice na nejnižších drahách, čím je družice výše, tím později (pokud vůbec) zmizí.

Poslední, čím je tento timelapse zajímavým, je barva družic - některé jsou zabarveny výrazně do modra. Za celý timelapse (necelá hodina) jsem jich na snímcích našel asi sedm. Nejspíš se jedná o Starlinky novějších generací, potažené speciální vrstvou pro snížení jejich odrazivosti (viz např. info zde). S jistotou to ale nevím.
2025-03-22    11:10 - 14:20 UTC  (3h 10m)
Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II,  interval 8 sekund, zrychlení 240x

20250322_1110-1420utc_Kacerov_x264_1920x1080.mp4  (103 MB)

Ciry nasouvající se nad Prahu od jihozápadu. Viz též statický záběr z 11:35 UTC, pořízený ve stejnou dobu, kdy přes střední Evropu přelétala družice NOAA-20, z níž jsou následující snímky: True Color RGB (VIIRS kanály M5,M4,M3), 24h mikrofyzikální (24M) RGB, Cloud Phase RGB, Cloud Type RGB, a samostatný snímek z 1.38 μm kanálu M9.

Postup pásma cirů zachycený družicí Meteosat-12 (MTG-I1, Meteosat třetí generace - Imager 1):  True Color RGB, Cloud Phase RGB a Cloud Type RGB (ver. ČHMÚ). Červená tečka označuje místo a čas snímání timelapsu.

Interpretaci (nejen) těchto RGB produktů a snímků naleznete např. na EuMeTrain Quick Guides (angl.).

2025-06-01    17:35 - 18:15 UTC  (0h 40m)
Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II,  interval 4 sekundy, zrychlení 120x

20250601_1735-1815utc_x264_1920x1080.mp4   (48 MB) 

Slabší shelf cloud na čele rozpadajících se přeháněk a bouřek nad jihem Prahy (záběr z Kačerova), viz též radarový snímek a statický snímek ze 17:50 UTC.
2025-06-11  22:00 UTC - 2025-06-13  06:55 UTC    (32h 55m)
Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II,  interval 30 sekund, zrychlení 900x

20250611-13_Klementinum_1728x1080_x264.mp4  (204 MB)

Meteorologická stanice Praha - Klementinum  slaví letos 250 let kontinuálního měření teploty vzduchu, první měření však začala již dříve, v roce 1772. Ostatní veličiny se začaly měřit souvisle později nebo ve svých řadách mají různě dlouhé výpadky. Jedná se tak o nejstarší souvisle měřící meteorologickou stanici v České republice a jednu z nejstarších v Evropě. Současná stanice má v Klementinu dvě lokality - historickou v okně v prvním patře na severní straně jižního křídla areálu (umístění stanice je na snímku z timelapsu vyznačeno zde), druhou na novější plošině na střeše východního křídla. Více informací k historii meteorologických měření v Klementinu například zde (ČHMÚ), zde (Wikipedie), dočasně zde (výstava v areálu Klementina), nebo podrobně v knize V Klementinu bylo naměřeno... (obsah a ukázka zde).

Timelapse zachycuje nasvícení stanice v okně během dne, krátce před letním slunovratem, kdy je Slunce nejvýše a zároveň se na své pouti oblohou dostává nejseverněji. V jarním a letním období tak Slunce dvakrát denně (po východu a před západem) svítí přímo na stanici, odpoledne částečně zastíněnou astronomickou věží. Jasný zdoj světla putující v noci nízko jihozápadní oblohou je Měsíc v úplňku. Pohled z plošiny stanice směrem na západ.
2025-06-15    15:51 - 17:10 UTC  (1h 19m)
Samsung NX 500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II,  interval 5 sekund, zrychlení 150x

20250615_1551-1710utc_Okrouhlik_x264_1700x1080.mp4  (71 MB)

Turbulentní obloha.  Pravděpodobně rozpadající se starší čelo výtoku (?) z bouří jižně od Prahy (Okrouhlík, pohled na západ). Viz též statický snímek z 16:31 UTC, radarový snímek z 15:55 UTC se šipkou označující toto rozhraní a místo a sektor záběru timelapsu, dále radarová animace z 13:30 - 18:00 UTC (s vyznačením místa, času a sektoru timelapsu), a konečně spíše nezajímavá animace snímků MTG IR10.5 v sendvičovém produktu.

Zpět na hlavní stránku