Intervalové snímání (time-lapse) oblačnosti a dalších jevů na obloze

Martin Setvák
 

Galerie 2020
 

Zpět na hlavní stránku


Mým současným primárním vybavením pro intervalové snímání jsou dva APS-C přístroje: Samsung NX500 (s objektivy Samyang 12mm F2.0 NCS CS a Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II) a Ricoh GXR s modulem A16 (24-85mm).  Důvody, proč pro intervalové snímání používám právě tyto přístroje, jsou podrobněji popsány zde, mnou používaná typická nastavení a pár dalších komentářů k přístrojům Ricoh naleznete zde (pouze anglicky).  Poznámky k timelapsování s přístrojem Samsung NX500 naleznete zdeVšechny uváděné časy jsou ve světovém čase (UTC), přičemž pro středoevropský čas platí: SEČ=UTC+1h, resp. pro středoevropský letní čas: SELČ=UTC+2h.  

Zdroje družicových a dalších meteorologických dat použitých níže: ČHMÚEUMETSAT, NOAA CLASS a Copernicus.

Poznámka k formátu videí:  soubory ve formátu .mkv (zde komprimované jako x265, resp. H.265 HEVC, RGB) jsou obsahově shodné s .mp4 soubory (zde standardní komprese x264 YUV420p), ale jsou o něco kvalitnější - především v přechodech modré při soumraku nebo svítání. Budete je ale nejspíš muset přehrát mimo browser, buď v systémovém prohlížeči videí nebo v některém z externích přehrávačů videí (např. MPC-HC nebo VLC).
 



2020-02-17  07:15 - 08:42 UTC  (1h 27m)
Ricoh GXR-A16,  interval 5 sekund, zrychlení 150x

20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080.mp4  (88 MB)
20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080_x265.mkv  (115 MB, H.265)

Helmholtzovy oblačné vlny, Praha-Libuš.  Oblačné vlny, které vznikly na nízké oblačnosti v důsledku silného vertikálního střihu větru (v tomto případě pouze rychlosti, nikoliv směru) v hladinách kolem 2 km. Na rozdíl od častějších orografických závětrných vln, které se zpravidla téměř drží na jednom místě, tyto vlny postupovaly velmi rychle ve směru proudění k východu, rychleji než spodní základna oblačnosti, kterou nechávaly "za sebou". Vertikální střih větru je dobře patrný například na windprofileru z Temelína (spodní panel) ve kterém je rovněž vyznačen interval snímání, a výška oblačnosti z ceilometru z téže lokality (horní panel). Výšku oblačnosti v místě snímání timelapsu lze určit na základě ceilometru z Prahy-Libuše. Z téže lokality jsou rovněž aerologické sondáže ze 6 a 12 UTC, ze kterých je zjevné že v těchto hladinách nebyla žádná výrazná inverze. Zdroj vizualizací sondáže, windprofilerů a ceilometru: ČHMÚ a EUMETNET e-Profile.

Vzhled vln při pohledu shora je patrný na družicových snímcích ve vyšším rozlišení. Na tomto snímku z družice Meteosat-10 (MSG-3) z kanálu HRV (s rozlišením pro oblast ČR cca 1x2 km, větší rozměr pro severojižní směr) z doby začátku timelapsu jsou jednotlivé vlny sice patrné, ale na hranici rozlišení. Červená tečka vyznačuje polohu Prahy-Libuše, zelená Temelína, a konečně výseč vyznačuje přibližný rozsah záběru. V animaci snímků (interval snímání 5 minut) z téže družice výseč navíc vyznačuje interval snímání timelapsu. Pohyb vln v těchto snímcích není vzhledem k vysoké rychlosti jejich pohybu patrný. O něco detailnější pohled poskytuje snímek z přístroje AVHRR družice Metop-B v rozlišení cca 1 km z doby konce timelapsu. O půl hodiny později přelétala nad oblastí družice Sentinel-3B, jejíž snímek z přístroje OLCI nabízí nejdetailnější dostupný pohled, v rozlišení přibližně 300 m. Z něj již lze odvodit vlnovou délku oblačných vln, která se pohybovala mezi 2 km pro okolí Prahy, až po 4 km pro některé vzdálenější oblasti. Ze samotného timelapsu lze pak odhadnout periodu vln, která v průměru činila cca 85 sec.

Sekvence byla (bohužel) ukončena zaplněním paměťové karty.  Nasnímáno z okna mé kanceláře na observatoři ČHMÚ Praha - Libuš, pohled k jihozápadu.

Zpět na hlavní stránku