Intervalové snímání (time-lapse) oblačnosti a dalších jevů na obloze

Martin Setvák
 

Galerie 2020
 

Zpět na hlavní stránku


Mým současným primárním vybavením pro intervalové snímání jsou dva APS-C přístroje: Samsung NX500 (s objektivy Samyang 12mm F2.0 NCS CS a Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II) a Ricoh GXR s modulem A16 (24-85mm).  Důvody, proč pro intervalové snímání používám právě tyto přístroje, jsou podrobněji popsány zde, mnou používaná typická nastavení a pár dalších komentářů k přístrojům Ricoh naleznete zde (pouze anglicky).  Poznámky k timelapsování s přístrojem Samsung NX500 naleznete zdeVšechny uváděné časy jsou ve světovém čase (UTC), přičemž pro středoevropský čas platí: SEČ=UTC+1h, resp. pro středoevropský letní čas: SELČ=UTC+2h.  

Autorská práva (copyright): Všechna videa (a další soubory) na těchto stránkách jsou volně k dispozici pouze pro osobní použití a výukové účely. Pro jakoukoliv formu jejich komerčního využití nebo redistribuce prosím kontaktujte autora.  Zdroje družicových a dalších meteorologických dat použitých níže: ČHMÚEUMETSAT  a  NOAA CLASS.

Poznámka k formátu videí:  soubory komprimované jako H.265 (x265 RGB) jsou obsahově shodné se soubory ve standardní kompresi H.264 (x264 YUV420p), ale jsou o něco kvalitnější - především v přechodech modré při soumraku nebo svítání. Budete je ale nejspíš muset přehrát mimo browser, buď v systémovém prohlížeči videí nebo v některém z externích přehrávačů videí (např. MPC-HC nebo VLC).
 



2020-02-17  07:15 - 08:42 UTC  (1h 27m)
Ricoh GXR-A16,  interval 5 sekund, zrychlení 150x

20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080.mp4  (88 MB)
20200217_0715-0842utc_Praha-Libus_1920x1080_x265.mkv  (115 MB, H.265)

Helmholtzovy oblačné vlny, Praha-Libuš.  Oblačné vlny, které vznikly na nízké oblačnosti v důsledku silného vertikálního střihu větru (v tomto případě pouze rychlosti, nikoliv směru) v hladinách kolem 2 km. Na rozdíl od častějších orografických závětrných vln, které se zpravidla téměř drží na jednom místě, tyto vlny postupovaly velmi rychle ve směru proudění k východu, rychleji než spodní základna oblačnosti, kterou nechávaly "za sebou". Vertikální střih větru je dobře patrný například na windprofileru z Temelína (spodní panel) ve kterém je rovněž vyznačen interval snímání, a výška oblačnosti z ceilometru z téže lokality (horní panel). Výšku oblačnosti v místě snímání timelapsu lze určit na základě ceilometru z Prahy-Libuše. Z téže lokality jsou rovněž aerologické sondáže ze 6 a 12 UTC, ze kterých je zjevné že v těchto hladinách nebyla žádná výrazná inverze. Zdroj vizualizací sondáže, windprofilerů a ceilometru: ČHMÚ a EUMETNET e-Profile.

Vzhled vln při pohledu shora je patrný na družicových snímcích ve vyšším rozlišení. Na tomto snímku z družice Meteosat-10 (MSG-3) z kanálu HRV (s rozlišením pro oblast ČR cca 1x2 km, větší rozměr pro severojižní směr) z doby začátku timelapsu jsou jednotlivé vlny sice patrné, ale na hranici rozlišení. Červená tečka vyznačuje polohu Prahy-Libuše, zelená Temelína, a konečně výseč vyznačuje přibližný rozsah záběru. V animaci snímků (interval snímání 5 minut) z téže družice výseč navíc vyznačuje interval snímání timelapsu. Pohyb vln v těchto snímcích není vzhledem k vysoké rychlosti jejich pohybu patrný. O něco detailnější pohled poskytuje snímek z přístroje AVHRR družice Metop-B v rozlišení cca 1 km z doby konce timelapsu. O půl hodiny později přelétala nad oblastí družice Sentinel-3B, jejíž snímek z přístroje OLCI nabízí nejdetailnější dostupný pohled, v rozlišení přibližně 300 m. Z něj již lze odvodit vlnovou délku oblačných vln, která se pohybovala mezi 2 km pro okolí Prahy, až po 4 km pro některé vzdálenější oblasti. Ze samotného timelapsu lze pak odhadnout periodu vln, která v průměru činila cca 85 sec.

Sekvence byla (bohužel) ukončena zaplněním paměťové karty.  Nasnímáno z okna mé kanceláře na observatoři ČHMÚ Praha - Libuš, pohled k jihozápadu.


2020-06-06   19:40 - 20:55 UTC  (1h 15m)
Samsung NX500 & Samyang 8mm F2.8 UMC Fisheye II, interval 5 sekund, zrychlení 150x

20200606_1940-2055utc_NLC_Okrouhlik_x264_1920x1080.mp4  (68 MB)
20200606_1940-2055utc_NLC_Okrouhlik_x265_1920x1080.mkv   (68 MB, H.265)

Večerní obloha nad Prahou z Okrouhlíku, se slabšími NLC (noční svítící oblaka). NLC jsou na timelapsu patrné přibližně od poloviny záznamu, zhruba ve vyznačené oblasti. Na záznamu radaru OSWIN z IAP v Kühlungsbornu přestaly být zřetelné přibližně půl hodiny před místním západem Slunce (v horním panelu žlutá šipka), z okolí Prahy pak začaly být NLC patrné přibližně od 20:10 UTC (22:10 SELČ, červená šipka). Více k teorii měření radarem OSWIN např. zde.

2020-07-02   11:27-12:04 & 12:11-12:23   UTC  (37 & 12 m)
Samsung NX 500 & Samyang 12mm F2.0 NCS CS,  interval 3 sekundy, zrychlení 90x

20200702_1127-1223utc_Mandava-Sulice_30-fps_x264_1920x1080.mp4  (65 MB)
20200702_1127-1223utc_Mandava-Sulice_30-fps_x265_1920x1080.mkv   (70 MB, H.265)

Přeháňky jižně od Prahy. Snímáno z Mandavy (střední Čechy, jižně od Prahy); první série pohled směrem na sever, nad Prahu, druhá (kratší) série pohled směrem na Sulice, na západ..





2020-07-05   20:00 - 21:30 UTC  (1h 30m)
Samsung NX 500 & Samyang 12mm F2.0 NCS CS,  interval 4 sekundy, zrychlení 120x

20200705_2000-2130utc_NLC_Praha-Vysehrad_x264_1920x1080.mp4   (123 MB)
20200705_2000-2130utc_NLC_Praha-Vysehrad_x265_1920x1080.mkv    (128 MB, H.265

Extrémně jasná a rozsáhlá noční svítící oblaka (NLC) nad Prahou.  Jedny z nejasnějších, nejrozsáhlejších a nejhezčích NLC co jsem kdy viděl, ne-li vůbec nejvýraznější případ.

Až krátce po západu Slunce jsem si všiml zvýšené aktivity MSE (Mesospheric Summer Echoes) na OSWIN radaru, viz tento záznam, dávající slušnou naději na výskyt výraznějších večerních NLC. Na výjezd někam za Prahu už ale bylo pozdě, tak jsem se rozhodl zkusit alespoň Vyšehrad, kde jsem měl předvybrané místo (zde) na případný timelapse NLC. Nakonec to bylo výtečné rozhodnutí, protože pohled na rozsáhlá a velmi jasná NLC nad panoramatem Prahy byl užasný. Viz též tento větší statický snímek z timelapsové série, pořízený přibližně ve 20:20 UTC (22:20 SELČ), v době kdy NLC byly asi nejvýraznější.

Postupné mizení NLC na snímcích shora dolů (v reálu přibližně od jihovýchodu k severozápadu) - viz dílčí snímky ze 20:20, 20:35, 20:50, 21:05 a 21:20 UTC - je způsobené postupem stínu Země v horní mezosféře, v hladinách výskytu NLC kolem 80 - 85 km nad zemským povrchem. V pozdější fázi stmívání NLC si též všimněte narůžovělého zabarvení horního okraje NLC - v podstatě se jedná o obdobu "červánků" v normální troposferické oblačnosti, nasvícení Sluncem těsně u obzoru nebo bezprostředně pod ním. 

Celá série je oproti reálu trochu více počítačově zvýrazněna (při zpracování z raw souborů), aby vynikla struktura a dynamika NLC.

-------------------
Mé starší timelapsy NLC:   
2009-07-142013-06-272014-07-032015-07-102016-07-052018-07-02/03  a  2019-06-21     

Zpět na hlavní stránku